V březnu jsme rozhodně nezůstali za kamnama! Jarní akce – od Masopustu, přes vynášení Morany, Den otevřené jurty, předškolácký výlet, oslavy narozenin.. Až po sledování jara v přímém přenosu. Nuda v Lesince teda rozhodně nebyla. Pojďme se za uplynulým březnem ohlédnout…
Březen jsme zahájili velkým masopustním průvodem společně s MŠ Ochoz. Masopust totiž držíme, nic se nevadíme, pospolu. Je to akce pro mnoho dětí, průvod se táhnul přes celou dědinu, ale o to hlavní – maškary, návštěvy, sladkosti a pohádky děti nepřišly i v tak velkém počtu. Naopak – má to něco do sebe.
Byli jsme pohoštění ve školce, na obecním úřadě, navštívili jsme naši nemocnou Táňu a na závěr si připili moštem od Café Votruba. K tomu říkanky, písničky a desítky kočiček, superhrdinů, tygrů, víl, pirátů… Moc príma to bylo, pohádka o Koblížkovi byla také dobrým bonusem. Moc děkujeme všem!
Po masopustu už nás čekalo zklidnění, doba kdy je potřeba, aby si Země před tím velkým rozpukem odpočinula. Věnovali jsme se v Lesince klíčení, semínkům. Pozorovali probouzející se zem a první jarní kytičky. Povídali si o tom, co semínka potřebují a co z nich všechno může vyrůst – vemte děti do zahrad, dejte jim motyčky a rýče…jsou připraveny!
V lese jsme taky třeba vyráběli klíče k jaru. A těch básniček, co bylo…!
Taky se nám moc krásně rozvodnil po jarních deštích potok! Tyto fotky možná slabším povahám neukazujte – takové dobrodružství pro předškolní děti – to zvládnou jen naši Lesinkáčci. Moc krásně děti spolupracovaly, když si vymyslely stavbu mostu na “miniostrůvek”. Někdo stavbu řídil, někdo vymyslel, někdo hledal dřevo a posílal je po proudu, jiný podával… Radost se koukat. Prostě ROSTEME SPOLU. A Musíme radostně poznamenat, že během této hry všichni zůstali víceméně suší (a navíc jurta je asi 50 m vzdálená 🙂 )
Další týdny doprovázel ptačí zpěv. Sledovali jsme hnízda, poslouchali to švitoření, povídali si o ptáčcích, vyráběli je ze všeho možného. Jsou to naši velcí přátelé – zalétá k nám mnoho druhů – od dravců (poštolka, krkavec, káně), přes datlovité (kousek od jurty hnízdí žluna a strakapoud), až po pěvce, které jsme v zimě krmili.
Pak už bylo pomalu na čase… VYHNAT ZIMU! Stačilo Morano. Už chceme jaro a to pořádně, ranní mrazíky už nás nebaví. Takže… Smrt smrt ukrutná, kyselica nechutná, kyselicu sníme… a smrt utopíme! Vyrobili jsme ji, zazpívali jí, poslední tanec jí dopřáli a pak už pryč s ní! Byla zima mezi náma, a teď už je za horama. Symbolem tohoto aktu budiž lítečko, které jsme si taky na závěr slavnosti Vyhnání zimy vyrobili a ke vchodu do Lesinky připevnili.
V dalších dnech se podařilo našemu panu školníkovi Filipovi (rozuměj: čestná funkce 🙂 ) pověsit další houpačku. A Týnce rozšířit hnízdo pro houpání a radost z lanových aktivit. Máme hned víc aktivit – ale také víc výzev učit se střídat s kamarády. Za oboje jsme vlastně ve výsledku rádi. Houpeme se totiž rádi – klidně i v lese. Stačí vzít výbavu, najít parádní větev a je to!
Následuje momentka z instalace – takhle nás pozorují ptáci 🙂
Pak nás už čekal Den otevřené jurty. Na schůzku přišli moc milí lidé a hlavně rodiny se zájmem o docházku. Děti navíc moc krásně před tím pomáhaly uklízet kuchyňku, hrabat trávník… bylo nám ten den moc pěkně, hlavně sluníčko svítilo jako divé. Fotky sice nejsou, ale mnozí jste viděli naživo, že zájem je. A to nás těší.
Takovým nenadálým dárkem pro nás byla stezka, kterou pro nás připravili Badatelé – školáci z Pozořic, kam mnozí bývalí lesinkáčci chodí. Byla to krásná možnost vyrazit s těmi většími do terénu, poznat nová místa (ale teda jejich slovy – prý nad Hostěnickým propadáním už byli tisíckrát s rodičemi 🙂 ) a splnit úkoly. Celou dobu nás při Datlové stezce navíc provázel skutečný datel – jeho ťukání i přelétání. V pátek jsme se pak pokusili s předškoláky připravit podobnou stezku pro menší kámoše u jurty – taky to přineslo pěkné chvilky v lese.
