Advent a těšení se na Vánoce – to je prosinec. Byl letos moc pěkný – prosvětlený! Jurta svítila skoro každý večer a vůbec, Vánoce, kterých se mnohé děti nemůžou dočkat už od srpna, byly za dveřmi… ještě před tím jsme si ale užili adventní svátky a zvyky, potkali jsme se u vánočního příběhu i u dílniček…
No pojďme se společně ohlédnout za tím třítýdenním měsícem: Začalo to Mikulášem. Na jurtu – respektive do týpí, přišel potají klučina – malý Mikuláš, který měl dobré srdce a daroval pomeranč tomu nejzlobivějšímu chlapci ve městě. A to se pak děly věci… Příběh, který sepsal Jacob Streit podle života sv. Mikuláše, děti skutečně zaujal. A když pak našly tašku s pomerančem pro každého z nich… To vám byla radost a vůně!
V dalším týdnu nás čekal adventní příběh hvězdičky Kláry, který cinkal a svítil a ukázal nám, že světlo z Betléma brzy přijde i do našich končin. Děkujeme za pěkný večer všem divákům i hostům, co na jurtu zavítali.
Protože v listopadu, v prosinci a v lednu prožíváme tematický blok Rosteme s příběhem, nadělili jsme si vánoční příběh s hvězdičkou Klárou i dále – inspirováni příběhem z Kapradinky. U ohně v týpí se nám totiž moc dobře příběhy povídají, poslouchají i prožívají. No jako pravým indiánům.
No a jak vlastně bylo v lese? Advent byl celkem blátivý. Napadl nám sníh jen zkraje (koule z něho vydržely snad až do Vánoc. Ale to nás neodradilo – dokonce jsme si natahali vlastní podložky z jehličí na blátivou cestu k jurtě. Ono taky bláto není nic špatného.
A vůbec nám bylo jako vždy dobře – hlavně v běhu. Co už je ale horší, to jsou nemoci, které tedy zrovna v prosinci udeřily v plné síle. Někdy se nás sešlo jen hrstka… Už se moc těšíme, až se všichni opět sejdeme a bude ten správný ryk a rej.
Moc také děkujeme za úžasné vzkazy v našem adventním kalendáři. Před každým obědem nás potěšily. A taky jsme přidávali kuličky do adventní spirály, stůl nám zdobil adventní věnec, přibývaly nám postavy do betléma, betlém se objevil taky na louce u lesa… Rituálů přibývalo a napětí rostlo…
Poslední týden před Vánoci – to už se nemohl dočkat nikdo z nás. Zkrátili jsme si to čekání dílničkami u kamen – moc hezké decoupage ozdoby vznikly, přáníčka i dřevěné ozdůbky. Z dílničky tedy nemáme jedinou fotku, ale snad některým z vás vzpomínka visela třeba na vánočním stromečku.
No a jako takový předvánoční dárek jsme dostali pozvánku na Živý betlém, představení žáků jedovnické ZUŠ, na které jsme se vydali v posledním školkovém dni tohoto roku. Pro mnohé děti to byla první zkušenost – první návštěva divadla. A myslím, že si to všichni užili – naše děti byly rozhodně nejhodnější skupinou z celého naplněného sálu! Jak by taky ne, pohled na desítky šikovných dětí – muzikantů, tanečníků a zpěváků obklopených tak úžasnými rekvizitami… No prostě klobouk dolů a veliký dík!
Krásné Vánoce všem!
