Podzim v plné parádě! Lesinka se rozzářila barvami, ale i úsměvy dětí a rodičů. Adaptace nových Lesinkáčků se daří, zázemí se neustále, i za vaší pomoci, mění a zlepšuje, přibývá nám pomoci i podpory… Prostě, děje se to neustále. A tak pojďme postupně…
Letos má les plodný rok, a tak bylo nasnadě hrát si a tvořit z žaludů, bukvic, kaštanů. Kuličkové dráhy, navlékání žaludových i kaštanových korálků, básničky i písničky… a k tomu hodně času pro volnou hru dětí s pedagogickou podporou, moderací a bezpečným prostorem, v němž se utváří vztahy, komunita, parta. Právě to byl náš hlavní cíl pro první dva měsíce školního roku.
Komunitu i partu se nám snad podařilo posílit i společnou prací na brigádě – moc děkujeme všem za naše krásné pódium (nebo snad přehlídkové molo, divadelní jeviště, odrazový můstek….atd.?) a za fůru dřeva! A taky za čištění vlny i za dobroty na stůl. Děkujeme!
Když jsme si užívali podzimních témat, přišla pak zpráva o zákazu vstupu do lesa nad jurtou. Pan lesník je s námi v moc přátelské a ochotné komunikaci, my jsme však možnou komplikaci přetavili v pobídku objevů jiných míst. A tak jsme našli úžasné místo na druhém kopci, které si děti zamilovaly. Hromady větví, kameny, plácky, lesní lody, sluníčko i bezpečné okolí… A i my průvodkyně sem rádi chodíme, i když cesta vede do strmého kopce. Je to totiž přesně ten les, který si pro děti v lesní školce přejeme. Ten, který je skutečně lesním hřištěm.
Ale pro pěkná místa ke hře děti vlastně vůbec nemusí chodit daleko – a popravdě, jim stačí hromady hlíny u hřiště, které se mění v Himaláje (tam tedy dochází ke dramatickým situacím, kdy docházejí síly těsně pod vrcholem Everestu… naštěstí je vždy po ruce nějaká víla, která ji umí dodat kouzlem zpět), nebo strom na kraji lesa, na který se leze deseti různými způsoby, případně prasklina v hlíně, která vede až do Afriky.
To už se ale naše téma proměnilo v pavoučí povídání, pletení sítí, v pavoučkovou pohádku i pozorování našich osminohých kamarádů. Pavoučci totiž létají na svých vlákenkových letadlech na nová místa zrovna v těchto dnech – no není to skvělá paralela pro naše objevy dalších míst v okolí?
Vítr, který takto unáší pavoukovce, přivál ale i barvy, les se rozzářil a nám padá materiál pro tvoření i hry přímo z nebe. Listí, stromy (které měly svátek 20. října), tím budeme žít jistě i na začátku listopadu – Vždyť i s dětmi zpíváme Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad… A navíc je to takové krása!
